Všude to šumělo. Tak nějak zvláštně. Listy na stromech se třepaly. Z lesa bylo slyšet praskání. Nebojím se! Přece se nebudu bát. Šla jsem po lesní cestě, pořád dál a dál do lesa. Kam jen půjdu? Kde budu dneska spát? Je chladno, začíná se dělat tma. Snad kdybych došla až k hradu, mohla bych se tam někde schoulit a přečkat noc. Těch pár hodin do rána mě nezabije. Trochu se bojim.

Celý text naleznete na serveru (http://blogr.cz/) zde.