Šla jsem. Pořád výš a výš. Ostrá světla okolo projíždějících kamionů mě vždycky trochu vyděsila. Doufala jsem, že nejsem moc nápadná.
Minula jsem budovu základní školy. Pak okresní archiv. Kdysi jsem si vysnila, že právě v archivu budu jednou pracovat. Budu se hrabat v dokumentech a starých knihách. Budu pracovat s písmeny a myšlenkami. Ne s lidmi. Nad archivem jsem minula budovu sociálky. Tady jsem měla pracovat ve skutečnosti. No, nepovedlo se.
Archiv pro měsíc: Říjen 2017
Apropo, málem bych zapomněla na jednu z nejlepších autistických her. Neustálé zavírání a otvírání dveří, šuplíků, zhasínání a rozsvěcení světel, cloumání klikou a další velmi zábavné srandy, které nás rodiče doprovázejí do hlubokých ranních hodin. Šroubujete ven žárovku a pak utěšujete vztekající se dítě, protože už to nebliká, omdlíváte únavou a přemýšlíte, zda tam tu žárovku prostě nevrátit a nechat jí blikat až do rána. Takové trhání papírů na mikroskopické kousky a následné vytváření různých obrazců, se taky jeví jako nevinná hra, pokud to není několik měsíců ve tři ráno každý den.
PROGRAM „BŘICHO SNŮ“ A CO OBSAHUJE?
– vytrvalostní test/mini výzvu (na začátku a na konci)
– mini výzvu na jógu/fotografování pozic
– cvičící plán na 30 dní
– obsahuje stravovací mustr, kde máte vždy na výběr z několika variant jídel
– recepty
– každodenní hecování v emailu
– rady a tipy v každém dni
…
Venku je hnusné podzimní počasí a vy myslíte jen na to, jak se zavrtat pod peřiny. Na blogu je tip na podzimní lelkováni, které vám to válení se zpřijemní a pobavíte se.
Čtete rádi? Přináším vám 5 tipů na knihy, které se hodí k lenošení v posteli. Samozřejmě s hrnkem čaje. 🙂
Pekný večer želám ~ Pokiaľ máte kúsok času a chuť, odporúčam si pozrieť jesenný lookbook, ktorý nájdete práve na blogu
Momenty, kdy přemýšlíte, zda to ukončit, nebo ještě ne, patří mezi ty nejzásadnější v životě. Teprve tehdy se ukáže, zda jste slaboši. Pro okolí jimi budete, s tím se smiřte. Na lidech ale nezáleží. Tentokrát jde o vás. Jste to vy, o čí život se tu teď hraje. No, přesněji řečeno, jsem to já.
Stála jsem tam oblečená do jednorázového bílého pláště. S průhlednou bílou čepicí, pod kterou moje dlouhé hnědé vlasy smrděly, jako bych to ani nebyla já. Jako bych byla jako oni.
Nejlepší vanilkový cukr, ale také tip na charitativní dílnu, u které si můžete objednat tradiční vánoční cukroví…mrkněte na blog!
