Zůstáváte občas po dočtení knížky hledět s otevřenou pusou? Mně se to stalo například s knihou Rekviem za sen od Huberta Selby. Četla jsem ji teď už podruhé, účinek však měla snad ještě silnější než při prvním čtení. Marně jsem hledala další stránky, příběh opravdu skončil. Plná dojmů jsem se rozhodla, že budu muset napsat článek. Pravda, kvůli nedávnému tvůrčímu úpadku ho dávám dohromady s téměř měsíčním zpožděním, ale vy mi to určitě odpustíte, že jo?

Celý text naleznete na serveru (http://blogr.cz/) zde.