Jedu na bruslích, celá vyplašená z vysokého počtu dětí na kluzišti, když tu najednou... díra! Zavrávorám, zakřičím a... zůstávám stát! Žádný pád se nekoná. ,,Uuuuuf," ulevím si. Najednou mě napadá, že jsem vlastně udělala velký pokrok: snad poprvé jsem zvládla podobnou nedokonalost ledu bez pádu. S tím se přece musím někomu pochlubit. A když už jsem u toho... vždyť já ještě nikdy nepsala na blog o bruslení!

Celý text naleznete na serveru (http://blogr.cz/) zde.