Ve městě se schylovalo k půlnoci. Všichni denní obyvatelé dávno seděli doma u teplého čaje či kávy, povídající si o běžných věcech jejich nevšedního života. Samozřejmě někteří naopak leželi ve svých postelích a snili si své sladké sny. Zdálo by se to běžné, dokonce i normální, ale to by muselo být normální i vše okolo nich. Tma, která převzala na tuto dobu vládu od světla, zahalovala to, co nemělo být spatřeno. Na první pohled normální město, na druhý zázračná končina a na třetí, vláda stínů.
Ano, právě v té tmě se skrývají, jako poslové bytí a učí nás, že život je dražší, než si dokážeme představit. Tak co, pořád si myslíte, že pohádky jsou jen pro děti?
